Australané měli vždycky nedostatek vody a tak si léta přáli, aby pršelo.
A teď se jim to plní, bez ohledu na to, že sem přibyl člověk, který s tím nesouhlasí.
Když jsem v ČR nastupoval do autobusu, nějak se vždycky stalo, že až mezi posledními. Když jsem vystupoval, nějak se to stávalo, že zase jako poslední. Mění se dopravní prostředky, mění se světadíly a já stále vystupuji za slepými, kulhavými, dětmi ověšenými, po protézy ozbrojenými, málokrát převtělenými... prostě to neumím.
Ukázka myšlení Australana: "Vůbec jsem se nevyspal. Ve 2 ráno začalo pršet a do střechy nám teče, takže jsem musel umístit lavor. Ale při zvuku kapek padajících do lavoru se nedá spát. Náš dům už je docela starý, měli bychom ho strhnout a postavit nový."
Když v jinak tiché místnosti někdo mlaská, ruší to. Když někdo mlaská a srká tak, že to ruší i přes hudbu běžné intenzity, budí to nejhorší lidské vlastnosti. Korejci to dělají schválně. Je to projev slušnosti. U nich. Projev slušnosti u nás je nevraždit lidi. Jsme tedy slušní vzájemně a teoreticky není nikde problém.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat