pondělí 19. října 2009

Klokani denik XI.

Jsou chvíle, kdy má člověk chuť skočit do vody, doplavat do Hamburku a zbytek dojet vlakem. Malé problémy mizí, ale ty velké se tu zdají ještě větší. Australané jsou ale „easygoing“. Myslím, že je to tím, že mají oceán. Chlácholivý, mocný a nezlomný.
Utápět problémy v pivu znamená zůstat v depresi, střízlivý a bez peněz. Po obsáhlé konzultaci s obsluhou jsem si vybral jedno z deseti nabízených piv (třetinka za 7 babek) bylo husté, sladké, ale i hořké. Chutný dunihlav.

Každé placení v dolarech je pro vaše konto takový malý funus. Na ceny nadávají Australané, Němci, Britové i Švýcaři. Češi nadávají taky, ale míň než doma. O nadávání asiatů mi není mnoho známo, snadže jejich uctivé jazyky neznají dostatečně přiléhavé pojmy.
Bydlet v mrakodrapu je docela běžné a není to dražší než jiné bydlení. Samozřejmostí je ostraha objektu, posilovna, bazén, prádelna atd. Bazény jsou zpravidla umístěny v horní polovině budovy nebo rovnou na střeše. Smysl je patrně protipožární nebo protizemětřesný. Voda v bazénech je slaná, neptejte se mě, jak ji tam dostali.

1 komentář:

Unknown řekl(a)...

Pane z ciziny a přece domácí, tady je tak krásně, že by vlastně jeden zatoužil i po tom, abyste se už nikdy nevrátil, ale jen z toho popudu, aby měl pořád co číst.

Praha hlásí krásný podzim, tuhle včera v noci (nevěděl, jsem že je to možné i v noci) byla tak krásná žlutá mlha (to od těch lamp).

A listí se barví, a sníh taje, a občas zamží, nemáme Temži, voda ve Vltavě je sladká, ale nechutnal jsem ji.

držím pěsti, díky za fotky, kochám se