sobota 24. října 2009

Klokaní deník XV.

Shelley Beach je malá a kouzelná. Obklopená z obou stran útesy a utopená v zeleni.
Útesy jsou porostlé bušovitou vegetací, ve které vedou krátké turistické cesty. Občas se otevře výhled na hromady balvanů, do kterých rozpínavý oceán neustále šťouchá.
Bosé podvečerní procházky po vyhřáté skále nad oceánem si dovoluji doporučit.
Na Schelley Beach se chodí šnorchlovat (do vody), grilovat (pod stromy), pít (kdekoli).
Jako všude, kde je kousek zeleně a trocha vody, i tady se Australani žení a Australanky vdávají. Vypadá to pěkně, ale ženit se kvůli tomu nebudu.
Na grilování jsou tu volně přístupné nerezové krychle na bázi ehm... nerezu a krychle... prostě zmáčknete tlačítko a povrch vám ogriluje cokoli, co tam položíte.
Lidé ze všech koutů světa tam skutečně pokládají cokoliv, přičemž čehokoliv udělají zpravidla moc, takže za jeden večer ochutnáte 5 až 7 různých cokoliv.
Přízeň lidí se získává vínem nebo pivem, ale to platí asi všude na světě.
Pokus o infiltraci mezi místní skončil neúspěchem, ze svatebního večírku mě uctivě vyprovodili.
Vodu považuje většina národů za studenou. Mě byla akorát.

2 komentáře:

Unknown řekl(a)...

Duchy, co takhle si dočasně změnit profil na blogu, přeci jen "Duchy, Příbram, Czech republic?"..

Mimochodem - moc díky za nemizící návštěvy na mém blogu. Mohu se teď (díky statistikám Google Analytics) pyšnit pravidelným čtenářem z australského Sydney.

Duchy řekl(a)...

Mno rozhodl jsem se to neměnit, protože než překonám lenost a udělám to, tak bude čas zas balit kufry domů... za chvíli už tu budu měsíc, je to možné?

Ano rád se vždycky zastavím kochnout fotkami a je-li připsáno tak i počíst. Kdekoli na světě budu, odtamtud budeš mít čtenáře.