Když jsem ochutnal lososa z fastfoodu, poprvé mě napadla myšlenka emigrace.
Až budu odjíždět odvezu si s sebou stesk po některých věcech, na které zase časem zapomenu... jenom stesk po moři bude možná věčný.
V Sydney nikdy nevíte odkud se vynoří auta, zda z leva či z prava. Zelená pro chodce je pouze orientační, přechází se na ni jako na jakoukoli jinou barvu.
Viděl jsem živé surfaře a mám další životní sen.
Nadzemka jezdící pouze po jedné koleji a to skrz některé domy je nářez.
Manly je od centra vzdáleno asi 10 km po moři... panuje tam úplně jiná atmosféra, palmy, prázdninový klid... jako lázně. Těším se tam.
Semafory vydávají náherný startovní zvuk... cosi jako púúú.... takhle to nezní - až se vrátím předvedu.
Je tu fantastická botanická zahrada, veliká, v centru... wow.
Jezdit do školy lodí je dokonalé, někdy si to zkuste.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Tak už ale dost! Chtěli jsme číst o tom, jak těžké to tam máš a jak ze všech sil bojuješ každičkou vteřinou... a ty na nás takhle, s výsměchem! :P
noo vsak ono bude jeste dost casu na paniku, dva zasadni strachy - o praci a bydleni pretrvavaji
Okomentovat