Pokud máte komplexy kvůli postavě, můžete v Manly na pláži pronenávidět slunečná odpoledne.
To, co vidívám z okna prostě není moře. Je to oceán. Nedozírná hromada vody (uznávám, že od člověka, který na 10 metrů nerozezná racka od igelitky, to tak nevyzní). Kdybyste hodili moc, moc šikovnou žabku, plácla by po mnoha tisících kilometrů o pobřeží Jižní Ameriky. Copak asi dělá oceán v místech, kde na něj nikdo nevidí? Zašeptejte si „oceán.“
Když město obejde tma, rozsvítí se malinkaté lampičky v mraveništi mrakodrapů. Semafory se nevypnou. Lidé plynou, měkkým krokem, ale nemotají se a neblijí po sobě.
Noční nádraží vypadá zvenku útulně, ale využívá toho jen málo nocležníků. Jediná alternativa mě žádala o peníze, ale nerozuměl jsem. Parčíky jsou v noci útulně osvětleny.
Uvnitř centrálního nádraží pochopíte, co přesně znamená sousloví dopravní uzel.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat