Australané se umí pořádně napít. Jenomže se pak zpravidla neumí chovat. Běžnou zábavou opilého Australana je například házení lahví do davu, nebo ruční výroba monoklů na počkání. A tak jeden konzervativní premiér Austrálie, z něhož si tu pak ještě dlouho dělali srandu, řekl dost. (Všimněte si toho rozdílu, náš premiér by řekl „mělo by se něco dělat, ale my nemůžeme dělat nic.“) A tak tu narazíte na spoustu udivujících pravidel. Například do hospody či klubu vás nepustí po druhé hodině ranní. Jste-li vevnitř, nevyhodí vás, ale jak vyjdete ven, už se dovnitř nedostanete. Toto pravidlo přestává platit, jevíte-li známky opilosti. Pak vás nepustí dovnitř bez ohledu na hodiny a ven vás vyhodí bez ohledu na cokoliv. Presumpce neviny neexistuje. Jestli máte řečovou vadu a zánět spojivek k tomu, do hospody se prostě nedostanete, ani kdybyste pili celý život jen vodu bez bublin. Obtěžujete jiné hosty? Nashledanou. Usínáte? Nashledanou.
Odpovědnost je přenesena na personál nálevny. Dle principu „vyděláváš na tom, tak se starej“. Pokud tedy cestou z knajpy dostanete prima nápad, který vám závěrem večera zlomí nohu, můžete se dobelhat k soudu a volat: „Prosím, prosím, ale oni mě tam ožrali, když jsem nedával pozor! Zlomilo mi to nožičku, naštvalo ženu a zkazilo páteční večer, mohl bych dostat $ 100.000,- ?“ No a představte si, že mohl.
V Čechách bychom řvali, jak trpí demokracie, jaká je to šikana a policejní stát a někdo z našich šikovných politiků by to hned přirovnal k době normalizace. Ale Australané se prostě demokraticky rozhodli. Od té doby se chodí do hospod bavit, uvolnit, podnapít, ale ne ožrat. A Češi, divme se, ono se na tom vydělává stejně dobře jako předtím.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat