Klokaní deník XXVII.

V Čechách jsem nenáviděl pondělky. Tohle pondělí jsem se cítil jako doma. O čelo se mi rozplácla kapka a tím se okamžitě vysvětlilo, proč v mém snu prší (což si nepřekládejte jako wet dreams). Bylo 6.21 a.m., ležel jsem ve své posteli a kapalo mi na hlavu. Zabouchal jsem na dveře o patro výš a přemýšlel, jak se anglicky řekne zatékat. Otevřela tvarovaná blondýna s mokrými vlasy, obtočená ručníkem a s nejistým úsměvem se mě ptala, co si přeju. (Právě jsem získal vaši pozornost a ztratil vaši empatii.) Přál jsem si, aby se příště nesprchovala v obýváku a rozmrzele se odebral spát. (Jestli se vám takové řešení nelíbí, tak si tam příště jděte sami.) Už jsem neusnul. Z domu jsem vyrážel dost roztržitě, první schody jsem seběhl v bačkorách. Zapomněl jsem doma lžíci, takže bych byl neměl čím jíst oběd, kdybych nevyžebral plastovou vidličku. Ze školy jsem šel domů a z domu zase do školy, protože jsem tam nechal tašku. O konverzacích, které jsem vedl v supermarketu, ze studu pomlčím.

Ve škole jsem zaslechl, že jeden místní obchod půjčuje každé pondělí studentům surfboardy zadarmo, jako promoakci. Toho dne byly fantastické vlny a na plakátu ve škole byl k odtržení poslední voucher – pobídka osudu. A tak jsem tam šel. Třikrát jsem kolem toho obchodu prošel a až napočtvrté si všiml, že tam je. Půjčil jsem si prkno a šel prostě surfovat. Co přesně znamená „prostě surfovat“, o tom samostatně. Unavený oceánem jsem stanul u dveří našeho bytu a sáhl do kapsy pro klíče. A v tu chvíli mi to došlo. Mám na sobě plavky (po zdejším zvyku se míní plavky kraťasového formátu s kapsami) a když jsem odcházel surfovat, dal jsem klíče automaticky do kapsy. Slaná voda kapala na koberec a klíče leží někde na dně rybníka, který zabírá půl planety. Pln chmurných myšlenek na to, kolik jsem si svojí vlastní pitomostí právě přidělal starostí, jsem vyrazil do města hledat, kde se dají případně kopírovat klíče. Přitom jsem ale zapomněl, že tu mají na desetníku královnu a podíval se doleva. Řidička dávala pozor a tak početní stavy idiotů na Manly zůstaly toho dne nezměněny.