pátek 6. listopadu 2009

Klokaní deník XXVI.

Čeština je jazyk neobvykle expanzivní, a jakmile jí líný mozek podá závit, okamžitě si vezme celý lalok či hemisféru. A tak se tu Češi nečeši (neměli by být spíš Nečeši? Aby se to rozlišilo od slovesa… sakra a teď už neumim žádnej jazyk) snažíme mluvit jen anglicky.

Prolínání jazyků umí občas pěkně zamotat kedluben. Často se stane, že jste z toho mluvení anglicky celí tumpachoví a používáte slova, patrně anglická, která před vámi nikdo nevyslovil (místně i časově). A kamarád mojí kamarádky, který je v Austrálii víc jak rok, používá už víc jak rok slovo sajtron. Nikdy s tím neměl nejmenší problém a vždycky dostal, co chtěl. Jeho čaji za poslední víc jak rok nic nechybělo. Stalo se jen to, že když mu řekli, že ta šišatá kyselá věc je tu označovaná spíš jako lemon, zhroutil se mu svět.

Žádné komentáře: