Na trase Praha - Brno jel plešatý děd. Noviny si vzal, aniž by mu je kdo nabídl. Když umisťoval bundu do úložného prostoru, činil tak velmi rozvážně, nervózní pohledy lidí vrstvících se v úzké uličce při tom nebrav v úvahu. V sedačce se rozvalil se sebejistotou grófa, neboť vedle něho nikdo neseděl, rozsvítil si a rozložil noviny. Na stewardku, která mu přinesla vychlazené pivo, byl neobyčejně protivný. V autobuse bylo přetopeno a moje spolusedící, o které by jen člověk se sto jedenapadesáti kilogramy taktu neřekl, že je tlustá, mě tísnila na topení. Kofolu neměli. Potřeboval jsem se učit, ale osvětlení nad mojí sedačkou nefungovalo, zdířka na sluchátka rovněž ne. Proč já? Jak já ho dědka nenávidim!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Díky za pobavení u hrnku pátečního večera...hezky jsem se zasmál. Inu, možná i proto, že to prostředí je mi tak vlastní...:-)
Okomentovat