Jel jsem na pohovor. Tramvají. A kolem spěchala Praha. Lemy tramvajových oken rámovaly dennodenní výjevy a taky jeden, který bych vám chtěl překreslit a schválně jestli ve vás probudí emoce stejně zavrženíhodné jako ve mně.
Na šikmě zebrovaném značení u chodníku podélně stojí terénní dva miliony s kouřovými skly. Hned vedle stojí milionová baba s kouřovými brýlemi a kouřovým zabarvením ze solárka. V levé ruce, polepené minimálně pěti gelovými nehty, má kornout se zmrzlinou. Ve zmrzlině má paraplíčko. Na odiv má oděv, jehož decimetr čtverečný by stál zhruba pět set, kdyby nebyl sepraný, takhle stojí sedm set. Druhý takový bude v igelitové tašce s nápisem Diesel, jejíž nevětší část patrně vyplňuje účet. Prázdninová pohoda v metropoli západního státu. Tak trochu šikmo přes symbol úspěchu bavorské automobilky a úspěchu peroxidem blonďatých vlasů (dohromady tvořících patrně symbol úspěchu pětatřicátníka, kterého ale nevidíme, protože někde jinde nejspíš vytváří úspěch) vidíme čtyři výložkovaná ramena dvou ramen spravedlnosti. Kompozičně je obraz dobře rozložen, spravedlnost a úspěch zde dělí důmyslná diagonála procházející od psího výkalu na chodníku, přes již zmíněnou zmrzlinu až k tabulce s číslem 8 a s názvem městské části.
Celá scenérie je vyvedena v dominantních barvách černé a bílé na krémovém pozadí, rafinovaně doplňována hnědí kornoutku a solária. Bílý diesel textil se odráží na kapotě černého dieselu 4x4 a bloček v rukou ramena brutálně kontrastuje s temnou uniformou a temným výrazem policistovým.
No a pak se tramvaj dává znovu do pohybu a do rámečku se cpou krajinky s Hradčany a řekou.
Na šikmě zebrovaném značení u chodníku podélně stojí terénní dva miliony s kouřovými skly. Hned vedle stojí milionová baba s kouřovými brýlemi a kouřovým zabarvením ze solárka. V levé ruce, polepené minimálně pěti gelovými nehty, má kornout se zmrzlinou. Ve zmrzlině má paraplíčko. Na odiv má oděv, jehož decimetr čtverečný by stál zhruba pět set, kdyby nebyl sepraný, takhle stojí sedm set. Druhý takový bude v igelitové tašce s nápisem Diesel, jejíž nevětší část patrně vyplňuje účet. Prázdninová pohoda v metropoli západního státu. Tak trochu šikmo přes symbol úspěchu bavorské automobilky a úspěchu peroxidem blonďatých vlasů (dohromady tvořících patrně symbol úspěchu pětatřicátníka, kterého ale nevidíme, protože někde jinde nejspíš vytváří úspěch) vidíme čtyři výložkovaná ramena dvou ramen spravedlnosti. Kompozičně je obraz dobře rozložen, spravedlnost a úspěch zde dělí důmyslná diagonála procházející od psího výkalu na chodníku, přes již zmíněnou zmrzlinu až k tabulce s číslem 8 a s názvem městské části.
Celá scenérie je vyvedena v dominantních barvách černé a bílé na krémovém pozadí, rafinovaně doplňována hnědí kornoutku a solária. Bílý diesel textil se odráží na kapotě černého dieselu 4x4 a bloček v rukou ramena brutálně kontrastuje s temnou uniformou a temným výrazem policistovým.
No a pak se tramvaj dává znovu do pohybu a do rámečku se cpou krajinky s Hradčany a řekou.
Žádné komentáře:
Okomentovat