stručná informace...

Jak tak poslouchám Vlastu Redla, posledních 5 let docela často, zjišťuji, že abyste některé jeho texty pochopili, musíte je bohužel napřed prožít. Ale výstižností se jim pak vyrovná máloco.

Hlasování je mrtvo

Již v lednu byla vyhlášena anketa, jejímž účelem bylo zjistit, jak se vám tu líbí a jaké se vám to tu zdá. Tedy 54% procentům návštěvníků se to zde zdá... chvíle napětí .... hnědé. Všechny hlasující bych chtěl ujistit, že důvěru ve mě vloženou nezklamu a budu nadále udržovat vysoce hnědý standard.

Drze hned vyhlašuji anketu na téma ještě mnohem troufalejší.

Dobrá nebo špatná zpráva

Včera ráno jsme spolu seděli na rybách. Na stráni zkropené deštěm. Vrbové listí kolem nás žloutlo a červi se zakousli hlouběji do jablek. Cítil jsem jeho kolínskou a dech na svém krku. Podzim je tady a nikdo jiný než zima to nedokáže změnit.

Z cizího objektivu I.

Achjoo

Včera v noci těsně před usnutím mě napadla úžasná myšlenka. Jsem líný. (To není ona, ale je to pravda.) Než abych vstal a pustil znovu počítač, zaznamenal jsem její stručné shrnutí do mobilu, do prostoru pro zrávy, kde se udrží dokud nenapíši jinou sms. Nakonec máme doma i papír a tužku, kdyby bylo nejhůř. Před pěti minutami jsem napsal smsku. Před dvěma minutami jsem si vzpomněl, že jsem si měl ze včera něco pamatovat.

Včera v noci těsně před usnutím mě napadla úžasná myšlenka. A já ji nechal projít a zmizet, už zase.

Čtyři stanice galerií

Jel jsem na pohovor. Tramvají. A kolem spěchala Praha. Lemy tramvajových oken rámovaly dennodenní výjevy a taky jeden, který bych vám chtěl překreslit a schválně jestli ve vás probudí emoce stejně zavrženíhodné jako ve mně.
     Na šikmě zebrovaném značení u chodníku podélně stojí terénní dva miliony s kouřovými skly. Hned vedle stojí milionová baba s kouřovými brýlemi a kouřovým zabarvením ze solárka. V levé ruce, polepené minimálně pěti gelovými nehty, má kornout se zmrzlinou. Ve zmrzlině má paraplíčko. Na odiv má oděv, jehož decimetr čtverečný by stál zhruba pět set, kdyby nebyl sepraný, takhle stojí sedm set. Druhý takový bude v igelitové tašce s nápisem Diesel, jejíž nevětší část patrně vyplňuje účet. Prázdninová pohoda v metropoli západního státu. Tak trochu šikmo přes symbol úspěchu bavorské automobilky a úspěchu peroxidem blonďatých vlasů (dohromady tvořících patrně symbol úspěchu pětatřicátníka, kterého ale nevidíme, protože někde jinde nejspíš vytváří úspěch) vidíme čtyři výložkovaná ramena dvou ramen spravedlnosti. Kompozičně je obraz dobře rozložen, spravedlnost a úspěch zde dělí důmyslná diagonála procházející od psího výkalu na chodníku, přes již zmíněnou zmrzlinu až k tabulce s číslem 8 a s názvem městské části.
     Celá scenérie je vyvedena v dominantních barvách černé a bílé na krémovém pozadí, rafinovaně doplňována hnědí kornoutku a solária. Bílý diesel textil se odráží na kapotě černého dieselu 4x4 a bloček v rukou ramena brutálně kontrastuje s temnou uniformou a temným výrazem policistovým.
     No a pak se tramvaj dává znovu do pohybu a do rámečku se cpou krajinky s Hradčany a řekou.