Venku vypuklo jaro s celou tou (za ptačího kraválu vtrhnuvší) sluneční parádou, a tak jsem se šel projít. (Neklepejte si na čelo při pohledu z okna, bylo to minulou neděli.) Město, okolní kopce nevyjímaje, bylo toho času zahuštěno dámami s psíky, cyklisty, děvčaty, kterým nastydlé ledviny na mysl nepřijdou, matkami sledujícími své pobíhající děti s mírným úsměvem a dvojicemi, jimž pohled na tytéž, evokuje platíčko s prášky. A všichni sborem nastavovali nazelenalé tváře a promrzlé duše sílícímu slunci, zatímco z holých větví jív vystřelovaly kočičky. Mám rád první jarní neděle, čas zhmotňování nadějí z novoročních přípitků.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Všehovšudy 4 (5) vět...a je tam věechno! S vtipem, platíčkem prášků (:-D) a celou atmosférou, z které mě na chvíli i přestaly studit (napsal bych zábzt, ale nevim, jak se to píše)nohy!
Du bist moc gut, kluku!
připojuji se k díkům za verbální zpřítomnění minulé, leč také žité skutečnosti..
pane, hřejete jak hyperaktivní Temelín!
Okomentovat