Dnes jsem si v samoobsluze opět vybral nejkratší frontu.
Dnes jsem byl v samoobsluze svědkem zázraku, kterému se říká životní jistota.
Dnes jsem v smoobsluze, neudržel víc než masku upřímného úsměvu.
Dnes jsem v samoobsluze prohrál bitvu, která o válce neříká "skoro" nic.
Dnes jsem v samoobsluze neměl rád lidi, jako by oni za mě mohli.
Dnes jsem v samoobsluze strávil kus života, nesmířený.
Dnes jsem v samoobsluze opět vybral nekratší frontu.
Dnes jsem v samoobsluze opět tahal za kratší konec.
Dnes jsem v samoobsluze překročil hranici, za níž už je filosofická hluchota.
Dnes jsem v samoobsluze stál a tupě doutnal hněvem.
Dnes jsem v samoobsluze opět vybral nejkratší frontu.
Dnes jsem v samoobsluze v nejkratší frontě opět strávil nejvíce drahocenného času.
Dnes jsem mimo samoobsluhu otrávil zbytek času, který jsem nestál v nejkratší frontě.
Dnes jsem prohrál bitvu, která válku nerozhoduje, ale říká cosi o její povaze.
Chtěl bych založit univerzitu života a být jejím prvním žákem, jen tak trochu na zkoušku. V půjčovně času si vzít jeden život volno a obouchat ho o vnější skutečnost, ochodit ho, omlít, zakaňkat... aby ten skutečný život měl směr, aby ho nezdržovaly chyby, které tváří v tvář skutečnosti už přecijen nelze nenazývat zbytečnými.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat