pátek 27. února 2009
čtvrtek 19. února 2009
pondělí 16. února 2009
Podzimem
Zní kapání na půdu oblohou obloženou
z ní oblak a oboblak obloukem se odeženou.
Spíš a necítíš čouzení dubových větvoví.
Spíš a netušíš, že na tucty vlaštovek ovdoví.
Mží a udatné listoví zůstává, kde má
já napůl sám nešťastně postávám, kde mám.
Spíš a nevidíš jak vespolné žloutnutí vítězí
spíš a neslyšíš louskání oříšků na mezi.
Pára se vypáře jak peří s polštáře,
jásavou zelenou traktory zaženou
pod pluhy vyhřeznou mazlavé hnědě
až slunce dosluní, až luna poluní
lístky se promění v šupiny sledě.
Zlí obtloustlí fořtové k jelenům vystřelí.
Tlí zraněným příbuzným souznění nedělí.
Spíš a neslyšíš huhňavé hobouvé hloubání,
Spíš a neslyšíš mechová mecheche na stráni.
Dští a bohatství zmáčené pršením poklesá
já napůl nasáklý postávám a nebobtnám.
Smíš smíšených párů houpávání podnítit
Smíš a neváháš nechápat, neváháš nečinit.
Pára se vypáře jak peří s polštáře,
jásavou zelenou traktory zaženou,
pod pluhy vyhřeznou mazlavé hnědě
až slunce dosluní a až luna poluní
vyhlídky vyhlídnou pravdivě bledě.
Mží a udatné listoví zůstává, kde má
já napůl sám nešťastně postávám, kde mám…
kde mám tebe?
z ní oblak a oboblak obloukem se odeženou.
Spíš a necítíš čouzení dubových větvoví.
Spíš a netušíš, že na tucty vlaštovek ovdoví.
Mží a udatné listoví zůstává, kde má
já napůl sám nešťastně postávám, kde mám.
Spíš a nevidíš jak vespolné žloutnutí vítězí
spíš a neslyšíš louskání oříšků na mezi.
Pára se vypáře jak peří s polštáře,
jásavou zelenou traktory zaženou
pod pluhy vyhřeznou mazlavé hnědě
až slunce dosluní, až luna poluní
lístky se promění v šupiny sledě.
Zlí obtloustlí fořtové k jelenům vystřelí.
Tlí zraněným příbuzným souznění nedělí.
Spíš a neslyšíš huhňavé hobouvé hloubání,
Spíš a neslyšíš mechová mecheche na stráni.
Dští a bohatství zmáčené pršením poklesá
já napůl nasáklý postávám a nebobtnám.
Smíš smíšených párů houpávání podnítit
Smíš a neváháš nechápat, neváháš nečinit.
Pára se vypáře jak peří s polštáře,
jásavou zelenou traktory zaženou,
pod pluhy vyhřeznou mazlavé hnědě
až slunce dosluní a až luna poluní
vyhlídky vyhlídnou pravdivě bledě.
Mží a udatné listoví zůstává, kde má
já napůl sám nešťastně postávám, kde mám…
kde mám tebe?
pátek 13. února 2009
Tak se houpou váhy
Z nebe spadla spravedlnost
bez padáku na hlavu,
jestli bude jenom slepá,
o to mám dost obavu.
bez padáku na hlavu,
jestli bude jenom slepá,
o to mám dost obavu.
úterý 10. února 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)