Z cizí hlavy V.

Každý den pozoruji, jak mládež trpí tím, že neexistují školy, v nichž by se učila žít s lidmi a se světem.

Z cizího štětce I.

Rachota, hák, proces...

Tak to nějak přišlo, že jsem v práci déle a ještě déle a dopr. Výsledkem tedy je, čehož si nelze nevšimnout, že na psaní poslední dobou vůbec nezbývá čas, v čemž ostatně psaní nefiguruje samojedinno. A tak buď pracuji nebo spím nebo, a to je tedy z toho všeho nejpříjemnější a proto jistě poměrně nejméně zastoupeno, jím. Ale věci se mají ještě o něco hůře, nezbýváť času ani na životní postřehy, čehož si nelze nevšimnout ani pod květnatostí archaických patvarů. A tak vám všem, kdybychom se snad neviděli ani tímto internetovým průzorem, přeji krásné Vánoce a šťastný a veselý Nový rok 2009.